Koloskopie

Kolonoskopie je lékařská vyšetřovací metoda  prováděná pomocí ohebného videokolonoskopu, který je na vnitřním konci vybaven CCD senzorem, který převádí optický signál na elektrický. Tento je následně digitálně zpracováván. Vedle samotného kolonoskopu je součástí přístroje tzv. endoskopická věž s jednotkou ke zpracování obrazu, zdrojem světla, monitorem,event. záznamovým zařízením, odsávačkou, jednotkou k oplachu, případně dalším příslušenstvím.

Příprava k vyšetření:
Protože tlusté střevo za normálních podmínek obsahuje tuhou stolici, je základním předpokladem k úspěšnému vyšetření jeho vyprázdnění. K tomu je nutno vypít dostatečné množství prázdnícího roztoku, obvykle den předem.  Další variantou je  dělená příprava s vypitím části roztoku den před vyšetřením a  ještě v den vyšetření brzy ráno (minimálně čtyři hodiny před vyšetřením). Takový režim vede k lepšímu vyčištění střeva

viz Příprava ke koloskopii krok za krokem
 

Průběh vyšetření:
Vyšetření je v současné době pro pacienta již dobře snesitelné. Standardem je injekční podání léků k celkovému zklidnění a utlumení bolesti před výkonem. Zahajuje se většinou pohmatovým vyšetřením řitního kanálu a svěrače. Přístroj se poté konečníkem zavádí postupně do celého tlustého střeva. Podle potřeby je většinou možno vyšetřit i konečnou část tenkého střeva (terminálního ilea), což je obvyklé místo výskytu střevních zánětů, zejména Crohnovy choroby. Při vytahování se střevo podrobněji prohlíží, je možno odebírat vzorky tkáně k mikroskopickému vyšetření či provádět některé léčebné zákroky. Během vyšetření se monitorují fyzikální funkce vyšetřovaného (srdeční frekvence, okysličení krve, stav vědomí), úroveň bolesti. Celková délka kolonoskopického vyšetření se může pohybovat od 15 minut do jedné hodiny. Ihned po zákroku se pacient dozví výsledek. Výsledky histologického vyšetření jsou známy zhruba za týden až 10 dní.

Po výkonu pacient je-li bez obtíží, obvykle může s doprovedem odejít . Vzhledem k podané premedikaci je nutné, aby měl pacient na cestu domů doprovod a odvoz osobním automobilem. Sám vyšetřovaný po podání premedikace nesmí v ten den vykonávat činnosti vyžadující větší pozornost, zejména řízení motorového vozidla či obsluhu strojů. Pokud je při vyšetření odstraňován polyp nebo prováděn jiný zákrok, je někdy nutné dietní omezení i po výkonu. O přesném režimu nemocného informuje lékař.

Využití kolonoskopie:
A) Diagnostická kolonoskopie:
Slouží k vyšetření střeva při podezření na jeho nemoci, zvláště nádorová či zánětlivá. Provádí se při nejasných bolestech břicha, déletrvajících zažívacích potížích, známkách krvácení do stolice. Je součástí vyšetření u chudokrevnosti z neznámé příčiny, váhového úbytku nebo řady dalších příznaků, které jsou spojeny s nemocemi střeva. Vzhledem k vysokému výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku byl v České republice zaveden program screeningu kolorektálního karcinomu. Slouží k vyhledávání polypů nebo časných stádií rakoviny. Ke kolonoskopii se tak dostávají lidé, kteří měli pozitivní test na skryté krvácení do stolice, nebo se v rámci tohoto programu vyšetření provádí i u lidí nad 55 let zcela bez potíží, kteří se pro ně rozhodnou.

Dále je doporučováno vyšetřování nemocných bez příznaků, pokud jejich blízký pokrevní příbuzný měl zjištěnou rakovinu tlustého střeva, nebo u příslušníků rodin, v nichž se vyskytují případy vrozeného mnohočetného výskytu polypů (polypóza). Řada nemocných podstupuje kolonoskopii opakovaně. Tato kontrolní vyšetření je nutno provádět u osob, jimž byl odstraněn (i operačně) zhoubný nádor nebo nádorový polyp s cílem časné detekce opětovného výskytu. Rovněž u nemocných s delším trváním střevních zánětů (ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby) je doporučováno periodické vyšetřování.

B) Terapeutická (léčebná) kolonoskopie:
V rámci kolonoskopie je možné provést některé menší léčebné zákroky na střevě. Část nemocných podstupujících takový zákrok by jinak byla nucena podstoupit operační výkon, který je obecně mnohem náročnější.

 - endoskopická polypektomie nebo mukosektomie – odstranění slizničních výrůstků (polypů) zvláště tvořených nezhoubnými nádory (adenomové polypy), z nichž časem může vzniknout rakovina. Výkon se provádí pomocí kličky, kterou se zaškrtí krček polypu a při průchodu elektrického proudu kličkou se tkáň zahřívá a dojde k jejímu odříznutí. Pokud jde o plochý adenom, je nutné aplikovat po podslizniční vrstvy roztok, čímž s vytvoří puchýř a oddělí tak sliznice s adenomem od hlubších vrstev stěny. Takový puchýř je pak možno zachytit do kličky a snést.

 - zástava krvácení, ošetření hemoroidů atd.

Komplikace koloskopie:
Komplikace při koloskopii jsou řídké, pohybují se hluboko pod jedno procento (v literatuře údaje 0,35 až 0,5 %). Při léčebných výkonech jsou častější, ale i zde se riziko významných komplikací pohybuje pod jedno procento (cca 0,7%).  Zvláště po odstranění polypu či odběru vzorků může dojít ke krvácení, jen vzácně intenzivnímu. Toto je možné ošetřit přímo při koloskopii. Opožděné krvácení se někdy vyskytuje i více než týden po odstranění polypu, si může vyžádat opakování koloskopie s ošetřením krvácejícího místa. Závažnější komplikací je roztržení (perforace) stěny střeva, které si většinou vyžádá chirurgický operační zákrok. Její riziko je udáváno asi 0,09 % . Po odstranění polypu pomocí elektrické kličky je možnou, byť vzácnou, komplikací postpolypektomický syndrom. Jedná se o termické poškození stěny střeva s jejím částečným odumřením. Léčí se obvykle vyloučením příjmu potravy, podáváním výživy nitrožilně (parenterální výživa) a antibiotiky. Velmi vzácnými komplikacemi jsou roztržení sleziny, infarkt myokardu, komplikace související s anestezií, komplikace související s přípravou (dehydratace při intenzivních ztrátách tekutin, poškození ledvin některými přípravky - tzv. fosfátová nefropatie).

Vyšetření je prováděno koloskopickým přístrojem firmy Olympus, CF– Q 165L VIDEOKOLONOSKOP.

Alternativní vyšetření ke kolonoskopii:
Pokud v některých případech není možné kolonoskopické vyšetření provést nebo pokud potřebujeme vyšetřit pouze poslední třetinu střeva, může lékař využít i jiné, alternativní metody ke kolonoskopii. Mezi ně patří irigografie, flexibilní sigmoideoskopie a virtuální kolonoskopie.

  • Irigografie - je vlastně rentgenové vyšetření střeva prováděné poté, co pacient vypije kontrastní látku (obvykle síran barnatý, který se nevstřebává ze střev a je tudíž vhodnou volbou). Nevýhodou tohoto vyšetření je skutečnost, že menší abnormality se nemusí podařit zachytit a v případě zjištění problému je nutné provést vlastní zákrok s provedením kolonoskopie nebo jiné vhodné metody.
  • Flexibilní sigmoideoskopie - Tato metoda se s výhodou používá v případě, kdy lékař potřebuje prozkoumat pouze poslední třetinu tlustého střeva (část zvanou colon sigmoideum - esovitý tračník). Používá se k tomu kratší a pružnější kolonoskop.
  • Virtuální kolonoskopie - Virtuální kolonoskopie je moderní metoda, která využívá sledování sliznice tlustého střeva s pomocí CT snímků, kdy je obraz virtuálně rekonstruován (zatímco v klasické kolonoskopii je zobrazován přímo kamerou ve střevě). Pacientovi je do konečníku zavedena hadička, která do vyprázdněných střev vhání vzduch a nafukuje je, aby bylo možné dobře zobrazit střevní sliznici s pomocí CT snímků. Výhodou této metody je skutečnost, že umí zachytit polypy schované za záhyby a při správném provedení může být velmi přínosná. Naproti tomu hlavní nevýhodou této metody je radiační zátěž pro pacienta (kvůli CT) a také skutečnost, že virtuálně se jen obtížně zachycují přednádorové změny v časném stádiu, které jsou v klasické kolonoskopii většinou dobře vidět.

 

Zdroj: Wikipedie

 

Kontakt

Gastroenterologická ambulance Centrum pro screeningovou koloskopii k prevenci kolorektálního karcinomu Bezděkovská 65
38601 Strakonice
Tel.: 383 323 095 dusan.poulicek@gastroamb.cz